Zatloukat, zatloukat, zatloukat

3. května 2011 v 16:00 | Alpa |  O nás, o vás i o nich
Co se té klasické nevěry týče, byla jsem vždycky dost striktní. Upřímně bych byla radši, kdyby se se mnou ten dotyčný rozešel rovnou, než aby udělal něco takového. V mnoha případech to tak stejně skončí, tak proč prodlužovat utrpení. Ale někdy prostě přeháníme. Otázka tedy zní, co se jako nevěra vlastně počítá?

Nedělám to, řídím se heslem "Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě". Teda aspoň se o to snažím. Pokud jde o nevěru, stála jsem v několika případech na straně druhé (čili té, která se v šoku o nevěře své polovičky dovídá), daleko častěji však na té třetí - tedy té sprosté holky, co někomu vyjela po chlapovi. Ale to je omyl. Většinou se prostě jen nechám svádět. A proč? Odpověď známe všichni. Něčí pozornost mi prostě lichotí a zvedá sebevědomí. A v tu chvíli je úplně jedno, jestli je ten dotyčný zadaný. Jsem schopná zajít tam, kam to dožene on. Nedělám první krok, nedávám první pusu, nedotáhnu si ho do postele. Ale pokud tohle všechno udělá on... Pak prosím, bránit se nebudu. Už mám za sebou i několik konfrontací s přítelkyněmi, nic příjemného vskutku. I pár případů, kdy se nevěra nikdy neprovalila. To je dost podstatný bod - když už sakra musíte být někomu nevěrní, naučte se dobře lhát a hlídat si svoje soukromí. Někteří naši drazí mají totiž takový zvláštní zvyk pročítat nám zprávy, emaily, facebook,... Vy co to děláte, zamyslete se nad tím. Tomu by se totiž dalo říkat stalking - je to posedlost a narušujete dané osobě její soukromí. A navíc, položte si otázku - opravdu to chcete vědět? Dokud je s vámi ten člověk rád, věnuje vám dostatek své pozornosti a času, tak není třeba něco takového dělat. I kdyby měl milenku, tak si jí nevydržuje na úkor vás, tak ať si jí má. Podvedená už jsem byla (dohromady dvakrát) a nehodlám se hrabat někomu ve věcech. Nikdy.
A ještě jednou k tomu lhaní - vážně, jsou dobří lháři, špatní lháři a hodně špatní lháři. A pokud patříte do druhé nebo třetí kategorie, tak to prosím vás nedělejte. Protože to co se pak snažíte namluvit zhrzené družce/druhovi, je doopravdy tak smutné a směšné zároveň... Ale mám jednu radu - dokud je podezření vaší milé založeno jen na domněnkách (čili nemá v ruce žádný důkaz, jako třeba hambatou fotku jiné holky/kluka ve vašem emailu, smskovou korespondenci, fotku vás a vaší milenky/milence v bulvárním časopise,...), zatloukejte. Prostě na otázku jestli máte někoho jiného odpovídejte ne. Všechno popřete a popírejte, dokud to jen trochu půjde. A možná vám to projde. Pokud vám ale položí na stůl něco, co nemůžete zpochybnit, tak už nechte těch keců prosím, a radši s pravdou ven. To je aspoň můj názor.
Ale vlastně jsem trochu lhala. Jsem nevěrná. Své oblíbené čajovně, čas od času zajdu někam jinam. Ale vždycky se vrátím zpět a moc dobře vím proč...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 3. května 2011 v 16:32 | Reagovat

Ehm, tiež som hnev "tej prvej" viackrát zažila . Ale viac mi prekáža postoj priateľovej stálemanželky, ktorá má pocit, že ma je potrebné skôr ľutovať ani sa na mňa hnevať . Byť proste "tá druhá" mi nikdy neprekážalo, ale teraz mi to prekvapivo začalo až priveľmi vadiť . Asi dospievam .

2 Méérs ☮ Méérs ☮ | Web | 3. května 2011 v 16:32 | Reagovat

:D sakra, ještě že se řadím di tý škatulky "dobrej lhář" .. možná až dost dobrej .. jo, taky- zatloukám dokud můžu a když nemůžu.. tak to nechám plavat :D

3 Dubious cat Dubious cat | Web | 3. května 2011 v 22:37 | Reagovat

Vskutku dobrý příspěvek! Objeví se ve výběru článků z TT :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama